Také posezení u nás
4. října 2010 v 22:37 | gertruda
|
Novinky
Á tak aby tu něco přibylo, tož sem prsknu pár fotek z posezení co jsme měli u nás ku příležitosti nepřítomnosti rodičů.
Tuta první prazvláštní věc, to je fotka co vznikla, když si Evina nevšimla, že fotí na takové to panoramatické focení. Zkraja je vyděšený zakočkovaný Alfonz a pak samé kočky, hrůza co jich je.

Popíjeli jsme nejdřív píva polská, co Jarda dones a pak jsme to zkombinovali s vínem a zle nám vůbec nebylo.

No dobu se jen povidalo, ale pak se vytáhly kytáry a to bylo hnedle lepšejší. Alfonz a Červ si kytáru přinesli tož a já pak též Anežku snesla zvrchu.


Šárka nám tam schrupla, tu se asi právě probrala, vypadá vyspale dozlatova.

Anka si zkoušela jedny z náušnic, co sem přivezla Evině z Maroka a hrozně moc jí slušely k tomu fešnému sestřihu co teď má.

Naša trojhra

Jarda se spokojeně pohupoval na křesle.


A tož teda tak.
Výprava do Norska
7. srpna 2010 v 18:13 | gertruda
|
Výlet bez Viky
Tož já tu splácám něco o Norsku.
Ono se mi nechce nahrávat fotky sem žádný, tak tu jen takle prsknu odkaz na picasu tu můj a tu ještě Jardův.
A neb se mi nepovedlo nahrát videa tam nějak, tak tu pár videí ještě
Takhle to vypadá, když čech vidí poprvé soba

Další video zachycuje blázna Jardu K., který se rozhodl, že si za polárním kruhem o půl jedné v noci zaplave v moři.

A na posledním je pohled z vyhlídky na cestu Trolů

To je mizérie, ten norskej článek co, prd se tu člověk o tý naší cestě dočte a tech fotek v albech je tak odporně moc. Jé tak aspon ještě na zpestření pár norských událostí:
- zjistila jsem, že Jardi sou neskonale ukecaný
- sobi jsou malí a tak vypelichaně působí
- hrůza co je v Norsku Čechů
- buďte vždy pozorní, pokud cestujete s blondýnou, jinak se vám může stát, že způsobí požár, např. plynové bomby
- do Norska si neberte baterku, když jedete v létě, ono je světlo fak 24 hod denně
- vhodnou věcí co si vzít je ale srp, je praktický při vysíkání místa na stan a šikovně se dá uložit k rezervě
- na norské komáry prý platí jen maďarský repelent
- pozor na Bejzu, má tendenci přátelit se s racky
- pokud už s Bejzou cestujete a on se s racky přátelí, nikdy je neodhánějtě, poserou vás za to. Jarda K. by mohl vyprávět
- nevěřte kvalitě postavení stanu od absolventa stavební školy. Takovýto stan často padá.
- při výpravě na sever nezanedbejte množství sebou vezené slivovice. Při spaní pod širákem za polárním kruhem je to velmi příjemná věc
A tu malá upoutávka na článek o puťáku, na kterej zítra vyrážíme. Letos to bude jistě moc zajímavé, neb Evina se rozhodla vyraziti s námi. A takhle to vypadá v jindy neskonale uklizeném Eviny pokoji,
když zoufale přemýšlí, co si na svůj první puťák zabalit:

Klesne Evina pod tíhou svého zavazadla a odmítne jít dál hned po prvních kilometrech? Nebo se ukáže, že má kondici lepší než Chuck a na každém kopci bude první? To vše se dozvíte v dálším článku na JÁŘKU PRASUŠ!!!!
ERASMUS
18. července 2010 v 17:26 | screcenzo
No po letech jsem se rozhodl spáchat článek o Erasmu v Německu.
Tak tedy:
Erasmus není město v Německu, jak by si někdo mohl myslet, ale je to evropský studijní výměnný program, který umožňuje studentům (ať už si to zaslouží nebo ne) strávit až 2 semestry na univerzitě někde v cizině.
Kdyby se někdo ptal, proč jsem jel zrovna do Německa, tak odpověď je prostá: protože se tady domluvím :)
Göttingen je sice malé, ale zato univerzitní město asi 100 km jižně od Hannoveru. Říká se: Göttingen - Stadt der Wissenschaft (město vědy), nebo také "Göttingen, Stadt, die Wissen schafft" (město, které tvoří vědu).

Takhle to vypadá v centru. Malé náměstíčko, kde se ale pořád něco děje :):) Hlavně v noci sem chodí studenti líbat se s krásnou sochou na fontáně :) ...brrr....ale je studená jak bronz.

No a co že to jsem tu ten celý rok dělal ?? No kromě jiného i chodil do školy....ale to asi nikoho nezajímá.
Takže vám ukážu aspoň pár obrázků jak se tráví volný čas, ...a že ho bylo (hlavně teď v létě) požehnaně :)
No přeci jen sem dám jednu fotku z výuky, abyste viděli, jak se tu těžce studuje.
Tak tady zrovna rozjímám na problematikou pastvy dobytka v lesích v Alpách. Je vidět, že se pasu s nima, takže o dobytku by to stačilo a jedeme dál.Jak asi víte, tak tu mám dost kamarádů z Polska. Polky są naprawde piękne dziewczyny, jak je možno vidět na následující fotce :)

Německo je plné pozůstatků z války. Třeba v Hamburku stojí věž kostla, ze kterého zbyla asi tak 1/15 obvodových zdí. Ale zato se dá vyjet výtahem nahoru na věž a za 50 centů můžete minutu ostřelovat přístav z historického kulometu :)

Zde ještě jedna fotka ze školy. Takto vypadá akademická debata :) Projednávali jsem sloožitá témata imigrantů v Německých zemích. Jsou tu na 3 miliony Turků, a dalších národností.... poláky už nikdo radši nepočítá :) Nevejdou se do žádné kalkulačky.

O problematice imigrantů pojednává i následující fotka. Zkuste uhádnout, jaké narodnosti jsou nohy na následující fotce :) ...napovím že jedny jsou z blízkého východu a druhé ze střední Evropy.

Další fotka už voní domovem. To je prosím moje bota, která přilavala do Hamburku po Labi. Že by ta voda ale voněla, to se fakt říct nedá. U nás se dá z Labe pít až do Hřenska. No ale pak to ty Němci tak zaněřádí, že to vypadá jak tmavá hrachovka. .... z pytlíku.

I když takhle z dálky a pod správným úhlem dopadajícího světla to vypadá azrově modře :)

No nejožehavější téma ještě před týdnem tu byl fotbal. O fotbale se mluvilo při volbě nového preidenta, kněží o něm kázali v kostele, v obchodech jste mohli koupit i klobásy v německých barvách nebo vajíčka namalvané jako fotbalové míče, každý třetí auto mělo německou vlajku... no prostě mánie. Trvalo to do porážky Němců Španěli. Pak tu utichlo a souboj o třetí místo sledovali snad už jen ERASMUSi :)
Takhle se radují normální lidi, který se těšili když už Němci konečně jeli z Afriky domů.

No a tady hrstka pomýlených .... kteří to vítězství Němcům přáli. No ale na jejich obhajobu ... Němcům tu účast v semifinále vlastně vystříleli Poláci Podolski a Klose ....

A takhle vypadá Španělská radost po vyhraném finále :)

No nedalo mi to a hned po mistrovství jsem při výprodeji koupil českou vlajku. Moudří Poláci ji ale neváhali zneuctít, přeložit a vydávat jí za polskou :)

Tak tohle bylo minulý týden u mě na terase :) Vsadil jsem se že vyhrajou Holanďani.... no a prohrál jsem, takže jsem musel udělat gril :) Ale fajné je prohrát takovou sázku :)
Jelikož stipendium se pomalu chýlilo ke konci, rozhodli jsme se zkusit štěstí a poslední eura prohýřit v Casinu v Hannoveru :)

... no a takhle vypadá studenská radost :):):) jen jsem se pak s těmi kufry nabitými Eury báli jet vlakem domů :)

No a takhle si vydělávají studenti v Hamburku. Studijní poplatky jsou sviňa, to pak už člověku nezbyde ani pár euro na pivo :)

No a to by bylo z této reportáže vše. Děkuji za pozornost a já letím domů !!!

Oslava padesátin (teda třicetin se vlastně říká) naší zachovalé muty a nejmenovaných narozenin naší obdobně zachovalé Eviny
18. dubna 2010 v 12:56 | gertruda
|
Novinky
Událo se to, že muty díky tomu, jak má hodné děti a moudrého Špekáčka, tak s věkem vzkvétá a tak ač to lautr nešlo znát, tak už sme slavili její padesátku. Oslava na faře se konala, tuze jídla a pití bylo, čuník krásňoučký otáčel se na zahradě, radost pohledět.
Vše propuklo ladným nástupem převážně Čestmíráků, kteří Živijóóó muty zazpívali


Bebe zřejmě musel spatřit již během pění cosi neskonale lákavého na stole

Pak gratulovali všeci




Muži vydávají se do růžku lihovinového

Krásnou padesátku z jednohubek s růžičkama salámovýma muty dostala

Pak Špekáček cosi pronesl a začlo se hodovat

I přes oslavu se ukázal jako správný muž, který má mít nářadí a tak mohl hnedle topení opravit

Prase bylo velké, podle odhadů Karlose 88 kilové, dle tvrzení Gertrůdina 90,5 kilové a aj tak se skoro celý snědlo. Tu šťastný strávník Jirka.

Aj Madla s kindrem a Vojtěš přišli


A ještě jednoho kouzelného kindra sme tam měli

Prasušková společná

Jó Karlos, ten si též oblíbené místo našel

Konečně aj Anka dorazila za námi

Dva harmoniku měli, tak se pělo též







Jó těžké rozhodování o tom, co si dát, bylo

Alfonz bych chudák řidič, tož měl taký něšťastný výraz, tu však zabaven upířími zuby z tyčinek

Tu kdesi ke konci s posledními účastníky staré dobré Vínečko bílé jsme si zazpívali













Jak Šárka zklamala
29. listopadu 2009 v 19:56 | Eda
|
Jářkurazzi
Byl páteční večer a tu mi volá Šárka, jej tak všechno možný povidá a pak najednou říká "Těš se na neděli, nechala sem si udělat dredy". A že prý o tom už hrozně dlouho uvažovala, tak to jednou muselo přijít. Tož já věděla, že je Šárka připrdlá, chi no ale že až tak moc? A tak se mi tak v hlavě šinula myšlenka, jakpak asi taková Šárka s dredy vypadá. Že by nějak takhle?

No ale pak sem usoudila, že po celý hlavě si je jistě nenechala udělat, ale že aspon sem tam nějakej bude, tož obrázek v mé hlavě změnil se zhruba takto:

No a tak celá nedočkavá, uplně sem se ze soboty na neděli furt probouzela, jak sem se nemohla dočkat, až uvidím Šárku s dredama. Jakmile sedmá odbyla, už sem vyskočila z postele, sebou do Polný sem si vzala foťák, abych takou událost mohla zvěčnit žejo a všem doma pověděla, co Šárka provedla a tak Klementovic naskákali do Evžena a frčeli honem do Polný podívat se na Šárku.
Jéj mše už začla a Šárka nikde. Říkali jsme si "že by se jí dredy přeleželi?" Ó a tu již objevila se vedle nás. Jéjkanánku jaképak vám to bylo zklamání, když se ukázalo, že zákeřná Šárka nás obelhala a žádné dredy si udělat nedala. Jo a ještě se celá tuze smála, jak Gertrudu obelhala.

No věřili byste tomu jej?
Blázen Zbyšek promoci měl
26. října 2009 v 19:16 | gertruda
|
Novinky
Tož se tak stalo, že blázen Zbyšek přecejen studia na zákeřné Univerzitě Hracec Králové dokončil a dneska měl promoci, tož Gertruda z přednášky utekla a vydala se to zdokumentovati.
Tu takle je Bejza, co dostal za úkol se tvářit vesele, no oba sme usoudili, že spíš se tváří tak rozpačitě, jak kdyby mu někdo ukradl kus salámu...

... a tak dostal druhou šanci, tady se zase směje jako Viky mi příde:)

Tu se raduje Zdíška

Pak už hora studentů nastoupila, chi měli tam dakovýdle zajímavý troubiče

No a jak sem se těm troubičům smála a fotila je, tak sem si lautr nevšimla, že už aj Zbyšek nastupoval, tož sem se ho honem snažila vyfotit a dočista sem ho rozmazala v tý rychlosti

Když pak Zbyšek pro diplom šel, tak již zameškat sem nic nechtěla jak při nástupu, tak sem to rači natočila

Přede mnou seděla paní a stínila obrovskou hlavou

Mezi takovejma těma moudrýma byla i paní a byla moc srandovní. Já jak su slepá, tak sem zdálky myslela, že je to pán a přišlo mi, že má pod tou čapkou červenej šátek a že jak pirát vypadá sem usoudila, pak sem si to přiblížila a koukám, že ona to paní a tak tuze červený vlasy má.

Tu celý moudrý kantorský sbor

Pak si tak všeci navzájem děkovali, měli tam aj paní se znakovou řecí

Tož a už kvačí pryč

Po promoci Zbyšek mockrát zvěčněn se všemi chtěl být, tož sme se tam tak na vzájem fotili, blesky lítali no jejda. Tu blázen přišel právě a kytici dostal

Blázen a Zdíška

Tatínek fotící Zbyška a Zdíšku

Bejza též toužil diplom míti

Šťastný Zbyšek a diplom

Tu maminka povídá, ať jinám jde, že tam má tašku v pozadí a tak Zbyšek kouká co že to tam má za tašku

Maminka a paní domácí

Gertrůda kradla Zbyškovi diplom

Zdíška dar předává

Bejza dělá ksichty

Bejza s Gertrudou dělají ksichty

Další Zbyšek a Zdíška


Tatínek fotící Zbyška

Všeci Wasserbauerové

Zbyšek a Gertruda

Zbyšek, Zdíška a Gertruda

Tatínek fotí bratry Wasserbauery

No a na závěr blázen Zbyšek se svou drahou paní domácí

Jé tož sme se tam navzájem pozvěčňovali, byla to psina moc no a pak sem se vydala zpátky na přednášku. Tož toť vše
Pyreneje
31. srpna 2009 v 15:52 | gertruda
|
Výlet bez Viky
Tož na nabádání blázna Zbyška, něco o Pyrenejích stvořím tu.
Jejda teď mě vůbec nic nenapadá. No tož fotky mám zas na picasovi - tu odkaz http://picasaweb.google.cz/marta.klementova/Pyreneje723809
Zatím jsou takový nějaký neseřazený, nepromazaný aj nepopsaný, ale časem to opravim a pak aj někdy v říjnu budu mít fotky z takovýho hromadnýho CD, co se bude dělat, kde budou aj s trasama, grafama s nadmořskejma vejškama a tak prej, tož to tam pak dám a nějak sem napíšu, aby se moh kochnout nikdo kdo by chtěl.
Jej zájez konal se s cestovkou Mundo - tu zas odkaz www.mundo.cz, kdyby se chtěl někdo kochnout co ještě pěkného pořádají, jej tuze doporučuju, Síra s nima byl aj v Turecku tenkrát a teď v Maroku a uplně pěkný všecko tuze jej no přehezký. Pochodovalo se jak po městech, tak v horách, nejlepší lautr byl výstup na Monte Perdido (3355 mnm, 3. nejvyšší hora Pyrenejí), jen pár se nás rozhodlo lezt, vycházelo se už v půl šestý ještě s čelovkama na hlavě, aby se to stihlo až do kempu za ten den, jé no paráda uplně a takovej druhej nejlepší výstup byl na Coma Pedrosu, to je nejvyšší hora Andorry, už má jen 2946 mnm, ale zas se tam šlo tak pěkně po štítu kus před vrchem a ten se trochu drolil a pod nim byl 800 m sráz, no moc hezký:)
Každý večer se tam pořádá karimatka párty, každý přinese něco k snědku a pití a tak moc veselý sme furt byli jéj, pořád jsme pili Sangrii, tož sem si na ní tam zvykla, že včera pořídit i tu sem si jí musela, je předobrá. Jináč ostudu sem tam dělala, to se ví, hold jářek se nezapře, řidičům matraci zkoušela jsem krásti, tož pak jak mě viděli, kroutili hlavou a povidali " tak mladá a už tak drzá", o lasičce prozpěvovala sem, jářkovala o 106 a tak.
Už nevím, co bych ještě pověděla, ono pak nějaký povídání pod těma fotkama bude, tož prostudujte ostatní zájezdy co maj, nějaký s co nejvyššíma horama, ať náš příští rok jede víc:) Jé no jedna holka co sem tam s ní jela, už byla na stejným zájezdu loni a jela zas, tak moc je to tam hezký:)
Tu výhled z Monte Perdida

život na Suchdole
15. května 2009 v 18:37 | screcenzo
Sem si řek, že se s váma podělím o své zážitky ze studia na Suchdole. Kdo by snad nevěděl, tak je Suchdol v Praze, teda na jejím severním okraji na kopci na levém břehu Vltavy. Jo a je tu naše škola, totiž zemědělka a její FLD (bejvalá FLE).
Suchdol, to už vlastně není ani Praha, a Praha se to jmenuje jen, proto, aby škola měla sídlo v Praze a ne někde na vsi. Že je to fakt úplně mimo, to se můžete kounout na pár fotkách.

Tak tohle je třeba údolí Úěntickýho potoka někdy v únoru. Je to jedna z mnoha přírodních rezervací na území hlavního města a z koleje se tam dá bejt tak za deset minut.

A tady už je pohled z Holého vrchu na Únětice, vesnicí, kde sme byli se spolužákama slavnostně před skoro čtyřma roky pasovaný do cechu lesnickýho. A taky na tenhle kopec lezou skálolezci, chodíme sem opíkat buřty a za kpcem je hned střelnice :)

A tohle je už na zřícenince hrádku Baba, který je na skále nad Vltavou, a můj spolubydlič ze Sudetenlandu, co mi půjčil svůj suprfoťák, abych ho mohl zvěčnit a s jeho laskavým svolením zde zvěřejnit :)

z tohodle místa nad řekou je supr výhled na celý město. tak třeba ten kopec za mým krkem je zoologická zahrada, dole ČOV pro víc než milion Pražáků, plavební kanál pro Fátrlandský parníčky, co k nám plujou po Labi a tak. více fotek na http://picasaweb.google.cz/rikkihovobrazky/ZPraheProPanaDomaciho#
Na o jak sem pravil, čtvrtý ročník FLD a hlavně konec letního semestru je ve znamení výletů. Jezdí se všude možně a kouká na co se dá. My sme třeba zatím vyrazili do Českého středohoří na kopec Raná.

Nechci tady dělat nějakou botanickou přednášku, ale vězte, že na jižním svahu tohoto kopce je pravá ukrajinská step s vousy svatého Ivana :) a rostou tam takový věci, co ste ještě neviděli, fouká tam suchý vítr od Žatce a Loun.

A když se může zdát, že stojíme snad až na vrcholu Sněžky, tak tenhle kopeček není ani 500 m vysokej. Zato ale studenej vítr tu fičel :) Jo a taky se odtud skáče s padákama, paragliding (nebo jak se to píše :) )

Přírodní krásy (rozkvetlé fialové minidivizny a nádherné výhledy do Středohoří) jsou tady v docela ostrým kontrastu s podkrušnohorským energetickým průmslem. Tohle je třeba tepelná elektrárna u Mostu....

Spodní část kopce je domovem asi stohlavého stáda oveček, dvou honáckých psů a bači :) Taky sme tam potkali sysly.
No a už sme se vydali dále k Lounům na místní krásy.

Tady na tý chmelnici nám přišel naproti traktorem jeden místní pracovník a že nás vítá na brigádě na zavádění chmelu.Jaký bylo jeho zklamání, když sme se práskli a řekli že sme exkurze :)

No a dál sme slezli o kus vedle na jednu orchidejovou stáň. Stovky rozkvetlých Orchis purpurea (vstavač nachový).... to sem ještě teda neviděl. Některý skoro půlmetrový kytky.

Vysmátej spolužák u rybníka na Dobříšsku :) Taky je ze Sudetenlandu. Ale hned za ním svě Moravandy.

Staré duby na hrázi.

A tady se už loví puškvorec :) To víte, kdo chce mít puškvorcovej kořen, musí vstoupin na dno rybníka.

Tohle fakt není dílo zmrzlých Pankráce a spol., ale je to prostě celý rozkvetlý. Lakušník vodní.

A tady už rarita Českého krasu. Teda sem zrvona zapomněl, jak se to jemnuje, ale janak to roste jen v Alpách a pak tady na tý jedný stráni.

....a největší vodopády ve středních Čechách. No vlatně nic moc veliký to není, ale voda ledová jak na Vánoce.

A tohle už je na Malé Americe, zatopeném vápencovém lomu v Českým krasu kousek od Karlštějna

no a další stádečko koz a ovcí, který pomáhají udržovat pokud možno odlesněnou krajinu na několika lokalitách, aby tam mohli růst třeba hlaváčky jarní a jiný vzácnosti.
Zbejvá jen dodat, že těmito pár exkurzemi za krásami českých zemí jsme letošní sezónu výletů jen zahájili a v následujících týdnech budeme pokračovat do Jizerek, a na Moravu, do Dolních Rakous a hlavně do Kostelce :) , naší stálé základny. Inu, člověk si usí umět vybrat, na kterou školu vleze, aby zkouškový trávil na výletech a ne zabořenej od rána do večera do skript.
Pěkný jarní dny přeju ;)
Jak Doškovic svatbu řádně jsme slavili
19. dubna 2009 v 17:56 | gertruda
|
Novinky
Tak jak Márinka v mailu s pozvánkou psala, že v poslední době velmi pracovala na tom, aby se vdala, tak se jí to vskutku vyvedlo a včera na svatbu jsme se vydali. Tož z kostela nemám žádný fotky, tak až o večeru článek bude. Ó velkolepý to byl večer!
Zpočátku se děli divné věci - muži spolu o dítě se starali

Ženy za ruku se vedli no jejda

Když jsme přišli, tak Márinka na pódiu vyhrávala, tož nejdřív sme tam tak postávali obdarování půllitry vína a jak dohráli, vrhli jsme se gratulovati

Důkaz, že na výškovém rozdílu lautr nezáleží:)

Alfonz byl hbitý a hned po příjezdu našel si cestu k řízkům

Marience to náležitě slušelo, tak jsme jí zase všichni pořád obtěžovali


Kulturní vložka aj byla - břišní tance Holda a nějaká paní tančili

Jé no a už se rozdával guláš - tváře všech radostně se rozzářili


Já jsem čuně, to se hned pozná, tak sem tam za ten večír rozlila hned dvě sklenice

Tenhle prdlej pán se tam objevil

Za Zbyškem pořád běhal jeden jeho žáček - nosil mu víno, namaloval obrázky a celkově dělal vše, aby měl hezké známky

I na Hidlu víno zapůsobilo a tak, ač zpočátku nechtěla, mě nechala sednout k ní na klín a aj obejmout se nechala


Pepek na Cézara si hrál

Je prdlý

Martina veselila se velmi

Jůj a jak se tancovalo - no jedna báseň

Připitý pán vydal se s námi poklábosit, Červ se s ním zkamarádil v tu ranu

To Prasuš byla z pána mírně vyděšena

Alkoholem povzbuzený Tlačbaba na další víno mě lákal

Ono vína byla spousta, tož připitý sme byli až na nebohé řidiče všichni a tak atmosféra byla celý večer vskutku jedinečná. Tady na důkaz pár videí



Kapela už dohrála, ale pán chytl harmoniku a tancovalo se ještě

No asi ve čtvrt na dvě jsme se už sebrali a vydali k domovům, rozezpívaný jsme byli tuze a tak celou cestu až domů i v autě jsme prozpěvovali

Ó tož novomanželům uplně tuze moc všechno pěkné popřát musíme a za neskonale zdařený a převeselý večer poděkovati, jéj no ještě dneska si z toho furt o vínečku bílém prozpěvuju.
Tak a tady zas ještě nějaký fotky dám a kdyby si chtěl někdo prohlídnout lautr všechny, tak sou takle tu http://picasaweb.google.cz/marta.klementova/JakDoskovicSvatbuRadneJsmeSlavili#






Diecézko v Hradci - 4. 4.
13. dubna 2009 v 15:30
Letos jsem se lautr poprví vypravila na diecézko. Z Polný jsme se vydali ze Zdíškou a Šárkou a v Přiby jsme uzřeli ještě Zuba, Kubu s Markét. Zdíška poněkud zapomněla vstát a tak když jsme u nich v půl sedmý zvonili, zjevila se u dveří ještě v pyžamu. Během čtvrthodinky však vyběhla zcela zchystána i s kopou svačiny. Tož Šárka na to šlápla a tak jsme tam i přes tu prazvláštní, mírně díravou silnici do Přibyslavi byli vcelku včas. Jej lidu moc jelo, aj stáli některý, mi však naštěstí sedli si.
Tu už jsme na takovým tom zahajovacím programu



Učili nás potlesk takovej nějakej zvláštní

Šárce to moc nešlo:)

A přišel i kouzelník, kouzla dělal takový, že dokonce i Šárka pořád kroutila hlavou a říkala "To nechápu" a Zub taky pak moc přemýšlel, jak to mohl udělat





O hudební doprovod se nám celý den starala skupina Veka

Tady nás učili nějakou ukazovačku nebo tak něco

Pak přišlo představování zástupců z jednotlivých vikariátů - tu naši

Nadšená Šárka


Úvodní povídání skončilo, tak jsem se vypravili ven, cestou jsme vyfásli krásné bagety a fruka a venku jsme si vzali lísteček, podle toho, na jakou odpolední skupinku jsme se chtěli vydat

Ukázalo se, že vydat se na takovoudle akci se Šárkou je silně náročné. Zakecala se na každým rohu a celkově hrozně zdržovala:)

Zdíška si moc chtěla sníst svou bagetu, ale nezbývalo jí než čekat, až se Šárka dovykládá a zavede nás do slíbeného krásného parku.

To Zub na žádný park nečekal a do bagety se pustil hned


Toho dne jsme zjistili, že Hradec vůbec není ohavné město, jak Zbyšek neustále tvrdí, ale velmi půvabné a estetické město, tuze jsme se kochali



Šárka nás vedla do Bigy, tvrdila, že si není jistá tím, jestli jdeme správně, ale zřejmě vypadala důvěryhodně, neb se za ní vydalo mnoho lidí

Slíbila, že nám ukáže zpívající schody a vskutku jsme k nim trefili


Zdíška si se schody zazpívala

Chtěli jsme se vydat na přednášku o medicíně a něco, ale už měli jen poslední lísteček, který se povedlo ukořistit Šárce, tož já, Zdíška a Zub jsme se vydali na Školu modlitby, tam nebyla žádná fronta. Bylo to silně zvláštní, naše výrazy vypovídají za vše

Po skončení jsme chvíli čekali před BiGy na Šárku, avšak nenatrefili na ní, tak jsme se vydali ke katedrále na křížovou cestu. Cestou přišli na Zuba skoky - přeskakoval zábradlí, lavičky, no co potkal.



Počasí nám celý den neskonale přálo, tak ještě před křížovou cestou jsme zašli na naší první letošní zmrzlinu, byla náležitě dobrá, avšak Zub byl svým výběrem zklamán

Cestou ze zmrzliny jsme uzřeli paní, co seděla v autě a měla takovýho toho malýho psa mizernýho na klíně a měla ho připoutanýho k svýmu pásu. Paní byla prostorově výrazná, takže by psa při havárii připoutáním spíš rozmáčkla, než zachránila a tak Zdíška strašně vyhýkla smíchy, když to viděla. Ač fotím mnoho divných věcí, tak todle bohužel vyfocený nemám.
Při mši jsme opět narazili na Šárku a tak zpátky k autobusu už jsme se vydali zase všichni. Cestou jsme se opět moc kochali krásami Hradce.



Bylo tak moc veliký teplo, že u řeky se slunili lidi v plavkách

A na druhým břehu bylo zase nalezlo plno rybářů

Šárka dojíždí svačinu


No a někdy před pátou jsme se vydali na zpáteční cestu, cestou jsme se ještě stavili na další zmrzlinu, tu pár fotek z autobusu





V Přibyslavi jsme se rozloučili a k domovům se vydali











